---

Do Lázní Darkov jezdíte pravidelně, kolikrát už jste naše lázně navštívil?
Do karvinských lázní jezdím už od roku 1992, takže letos jsem tady po dvacáté osmé.

Jaké procedury absolvujete a jak Vám pomáhají?
Chodím na jodovku, to je ta největší přidaná hodnota zdejších lázní, dále chodím na individuální cvičení na „reháčko", na elektrostimulace a masáže. Hodně mi pomáhají přístrojové lymfodrenáže. Kdyby byly kombinované s lymfodrenážemi manuálními, to by bylo ideální. S procedurami, co do množství, to moc nepřeháním. Za ty roky už vím, co mi prospívá. Cvičím i na robotických přístrojích jako je LokoHelp a ReoAmbulator. Denně mám dvě až tři procedury. Někomu se to možná může zdát málo, ale já vím, že se jim mohu věnovat naplno. Nejdu na čtvrtou, pátou, protože jsem unavený. Takže mám dvě, tři procedury denně, kde můžu jet naplno a cítím výsledky.

Jak dlouhý pobyt u nás každoročně čerpáte?
V době, kdy jsem měl ještě na lázně nárok, jsem jezdil na 7 týdnů. Teď když už na lázně nárok nemám a jezdím jako „olúčko", mám základní pobyt 25 dní a pak si 3 týdny dokupuji. Celkem tedy 46 dní.

Jaká byla příčina úrazu?
Příčina úrazu? Moje blbost. Blbě jsem skočil do vody a přerazil jsem si vaz. Z tří čtvrtin mám přeraženou míchu. Po úrazu jsem byl od brady dolů ochrnutý, učil jsem se i dýchat, protože jsem měl ochrnuté plíce.

Jste aktivní člověk, skoky z letadel, to nedá každý. Kde berete tolik odvahy?
U tandemových skoků není čeho se bát. Ten první krok, když opouštíte kabinu, to je to nejhezčí. První krok a volný pád, to je super, potom už na padáku visím jako pytel brambor a přistání, pokud není protivítr, bývá krkolomnější. Lidé se mě často ptají, jestli mě to ještě po deseti letech pořád baví. Ano, skákání v tandemu mám rád. Skáču v Příbrami a myslím si, že tam jsou kluci profesionálové, prostě špička v naší republice.

Můžete jezdit i do jiných lázní. Proč preferujete zrovna Karvinou a Lázně Darkov?
Protože za ty roky už nejedu do lázní, ale do druhého domova. Mám tady známé a mám to tu rád. Jak říkám, cítím se tu jako doma, proto jezdím sem. I když tady mnozí z nich už nepracují, scházíme se. I ve městě a okolí mám hodně kamarádů. Takže i z toho důvodu sem jezdím. Za ty roky jsem zde poznal plno lidí.

Jak se cítíte poté, co přijedete domů?
Čtrnáct dní trvá únava, ta pak ustoupí a z léčebných procedur žiju půl roku. Ideální by bylo jezdit dva krát ročně, ale ani nevím, zda bych měl na to v dnešní době čas. Co se týká zdravotního stavu, už se dnes nezlepšuji, ale snažím se udržovat, respektive co možná nejvíc zpomalovat pozvolné zhoršování a k tomu mi zdejší procedury stále pomáhají. Když jsem byl tři nebo pět let po úraze, tak jsem se vsadil, že vyjdu v rehabiliťáku z prvního do dvanáctého patra, dnes bych dal stěží patro jedno.

Do Lázní Darkov jezdíte pravidelně, kolikrát už jste naše lázně navštívil?
Do karvinských lázní jezdím už od roku 1992, takže letos jsem tady po dvacáté šesté.  

Jaké procedury absolvujete a jak Vám pomáhají?
Chodím na jodovku, to je ta největší přidaná hodnota zdejších lázní, dále chodím na individuální cvičení na „reháčko“, na elektrostimulace a masáže. Hodně mi pomáhají přístrojové lymfodrenáže. Kdyby byly kombinované s lymfodrenážemi manuálními, to by bylo ideální. S procedurami, co do množství, to moc nepřeháním. Za ty roky už vím, co mi prospívá. Cvičím i na robotických přístrojích jako je LokoHelp a ReoAmbulator. Denně mám dvě až tři procedury. Někomu se to možná může zdát málo, ale já vím, že se jim mohu věnovat naplno. Nejdu na čtvrtou, pátou, protože jsem unavený. Takže mám dvě, tři procedury denně, kde můžu jet naplno a cítím výsledky.

Jak dlouhý pobyt u nás každoročně čerpáte?
V době, kdy jsem měl ještě na lázně nárok, jsem jezdil na 7 týdnů. Teď když už na lázně nárok nemám a jezdím jako „olúčko“, mám základní pobyt 25 dní a pak si 3 týdny dokupuji. Celkem tedy 46 dní.

Jaká byla příčina úrazu?
Příčina úrazu? Moje blbost. Blbě jsem skočil do vody a přerazil jsem si vaz. Z tří čtvrtin mám přeraženou míchu. Po úrazu jsem byl od brady dolů ochrnutý, učil jsem se i dýchat, protože jsem měl ochrnuté plíce.

Jste aktivní člověk, skoky z letadel, to nedá každý. Kde berete tolik odvahy?
U tandemových skoků není čeho se bát. Ten první krok, když opouštíte kabinu, to je to nejhezčí. První krok a volný pád, to je super, potom už na padáku visím jako pytel brambor a přistání, pokud není protivítr, bývá krkolomnější. Lidé se mě často ptají, jestli mě to ještě po deseti letech pořád baví. Ano,  skákání v tandemu mám rád. Skáču v Příbrami a myslím si, že tam jsou kluci profesionálové, prostě špička v naší republice.

Můžete jezdit i do jiných lázní. Proč preferujete zrovna Karvinou a Lázně Darkov?
Protože za ty roky už nejedu do lázní, ale do druhého domova. Mám tady známé a mám to tu rád. Jak říkám, cítím se tu jako doma, proto jezdím sem. I když tady mnozí z nich už nepracují, scházíme se. I ve městě a okolí mám hodně kamarádů. Takže i z toho důvodu sem jezdím. Za ty roky jsem zde poznal plno lidí.

Jak se cítíte poté, co přijedete domů?
Čtrnáct dní trvá únava, ta pak ustoupí a z léčebných procedur žiju půl roku. Ideální by bylo jezdit dva krát ročně, ale ani nevím, zda bych měl na to v dnešní době čas. Co se týká zdravotního stavu, už se dnes nezlepšuji, ale snažím se udržovat, respektive co možná nejvíc zpomalovat pozvolné zhoršování a k tomu mi zdejší procedury stále pomáhají. Když jsem byl tři nebo pět let po úraze, tak jsem se vsadil, že vyjdu v rehabiliťáku z prvního do dvanáctého patra, dnes bych dal stěží patro jedno.

Děkujeme za rozhovor.
Lázně Darkov